Novatop Lapierre - Bike Racing Team 2013

Vynucená závodní pauza (potravní doplňky typu ATB se závoděním moc dohromady nejdou), tak jsem se stal cykloturistou. A musím říct, že víc času na zevlování a poznávačku nových krajů není k zahození, místo reportu ze závodu tak píšu cestopis. Tentokrát jedu společně s mojí Janou a volba padla na Krušné hory alias Erzgebirge, znal jsem zatím jen v zimě, a to ještě z dob studií a hluboké totality, tedy pravěk. 

Trilogy je pro mě už dnes veliká srdcovka a vždy se na tento těžký, ale krásný etapák, hodně těším. Letos vyrážím sám. Ubytko zařizuji společně pro Toma Malátka, jeho Markét a nového kamaráda Dana Howarda ze Skotska. Samozřejmě horko těžko na poslední chvíli. Alespoň budeme čtyři a bude větší sranda. No ráno to moc zábava nebyla, když nás nakonec bylo na baráku osm na jeden záchod.

Předešlé ročníky jsem vždy jel klasické maratonské Trilogy, to jest prolog plus 3 etapy, měřeno klasicky star - cíl. Letos jsem zvolil variantu Enduro. Ta se skládá taky z prologu a tří etap, není však až tak důležité jak je člověk objede rychle, nejdůležitější jsou zde měřené erzety. Těch je v prologu 5, v dalších etapách 10 až 12. Většinou jde o kombinaci šlapavého úseku, který přechází do technicky těžké části, sjezdu. Samozřejmě pokud jde člověku o výsledek a taky o to aby se nezabil, je dobré mít k tomu vhodné kolo a další náčiní.

V pátek jsem se na poslední chvíli rozhodl vyměnit Kopřivnického drtiče za No Limit závod na dvanáct hodin. A to i když jsem nikdy nic podobného předtím neabsolvoval. Ale všechno je jednou poprvé... 

   V pátek jsem dostal špica nápad, že si nechám líbit komplet masážičku. V sobotu ráno jsem nemohl na nohy, nešlo se narovnat, byl jsem jak ta pověstná žebračka. Ten zlomený obratel někdy hold zazlobí. Ráno odjezd na závod. Bozeňov, Dolní Bušínov, body potřebné do Šumperského poháru. Krásná trať, parádní prostředí, ale trauma když ze tří ročníků máte dvakrát defekty. Poprvé na čtvrtém, loni na půl druhém kilometru.

MERIDA CYKLO MAŠTALE 2016

V sobotu 11.6.2016 jsem se zúčastnil 16. ročníku závodu Merida Cyklo Maštale. Tento závod jsem jel již potřetí a velice se rád do tohoto místa vracím. Nejenom, že je závod velice dobře zorganizován , ale hlavně se jede v krásném přírodním prostředí Toulovcových Maštalí.

V sobotu ráno vyrážíme z Tišnova s kamarádkou na závody v Ústí nad Orlicí, Generali sport Bárt bikemaraton. Už ráno tuším, že to nebude ono, jelikož na mne doléhá únava za nevyspání se za poslední dny. Řízení do Ústí mne trochu probouzí, ale po příjezdu na místo bych nejraději zalehla. Ale to nejde, přijely jsme závodit. Takže vyzvedáváme čísla, potkávám našeho Leopolda a pomalu se chystat. Při rozjíždění napůl spím, ale trochu mne to probouzí.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Po loňské pauze se mi znovu a potřetí podařilo zvítězit v kategorii, v poměrně početné konkurenci. A navíc zlepšení o třicet míst v celkovém pořadí, v čase pak o půl hodiny.

Na tento závod se mi původně moc nechtělo, protože z předchozích ročníků jsem měl zkušenost s problémy s parkováním i s tratí. Byl to vlastně silniční závod na horských kolech. Letos naprostý kotrmelec a kompletně k lepšímu. Parkoviště u kroměřížského výstaviště veliké (pozn admina: z Kaménky byl závod přesunut do nedalekého Kroměříže), přihlašování plynulé, místo startu taky pěkně zvolené a vyznačené.

DRAHANSKÝ POHÁR – VALCHOVSKÝ KAMEŇÁK

Dne 23.4.2016 jsem se zúčastnil prvního závodu série pohár Drahanské vrchoviny.

Abych pravdu řekl, tak jsem ráno vstal a vůbec jsem neměl chuť někam jet na závody. Původně jsem to ani neplánoval, ale bylo docela dobré počasí, tak jsem nakonec vyrazil do Valchova. Jediným plusem bylo, že tento závod je poměrně blízko mého domova, tak mé rozhodnutí nakonec bylo kladné.

Jo, v Novatop Lapierre jsem už sedmou sezonu, vlastně od jeho založení, strašně to letí. Letos jsem se odhodlal vyjet do sezony poprvé na celopéru. Samozřejmě od Lapierre. Předcházelo velké rozhodování, ale volba to byla určitě dobrá. Hlavně proto, že mám mnohem raději technické závody i ježdění jen tak, na trailech, nebo třeba v Rychlebkách. To jsem si letos uvědomil opravdu naplno! Polety čtyřicítkou na bajku už mě vyloženě nebavily, o těch psát ani nebudu. Chtěl bych vypíchnout pár mě nejbližších závodů a postřehů, ke kterým mě loňský rok dovedl.