první letošní
BŘEZEN, NA BEDNU VLEZEM, DUBEN, JEŠTĚ TAM BUDEM
Tak nám začala sezóna, paní Müllerová.
Trošku na úvod zaparafrázujeme, abychom to zas tak moc nežrali a hledali a našli přede vším jiným jen tu zábavu.
Začalo to v lednu. Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti umrznutím, ale můžeme říct – byli jsme při tom. Čtrnáct dní po operaci kolene to nebyl až tak špatný výkon. Pak hodit voko do práglu, ať se chytí za frňáky i cajzli. Morkovice těžké, ale letělo to dobře, ovšem v rámci možností a přiměřeně věku. Velký ústup z pozic v celkovém pořadí. Bolatická se mně letos líbila ze tří absolvovaných ročníků nejvíc. A když mi záda kryl Chuck, nemohlo to dopadnout jinak, než dobře.
NOVA cup v Hradci letos Véna zpestřil tak, že k všeobecnému údivu polovina trati bylo těžké cross country. Tam mně to jelo dobře přesto, že téměř polovinu závodu jsem byl sólo. Vyprášil jsem i celou gardu padesátníků.
Jen silnice v Hlohovci neklapla úplně, ale to díky tomu, že obyčejně nevítězí ten, kdo tahá, kdo se vetře ve spurtu. To jsem právě pozičně prokaučoval.
ALE –jiné pozitivum a pro mě velmi milé překvapení jménem Michal Rosmanit!!! Vlastně to pro mě ani překvapení není. Už před dvěma roky jsem o něm tvrdil, že je to šikovný kluk, takže letos se jen začal projevovat na plné pecky. Dal něco do materiálu, ale jak s velkou oblibou říkám: kolo trochu pomůže, hezké tričko za tebe nešlape. Musí to být v nohách a hlavě. V závodě letí jak vystřelený z praku. Na jeho projev je radost pohledět. Jen jsem si toho pohledu neužil, protože mě vždycky přeletěl a viděl jsem ho až rozesmátého v cíli. Paráda Míšo, makej, drž se a ať se daří!!!
Tak oslavmež svátky jara a vzhůru naplno do nové sezóny. Další závod mám v Prusinovicích a tak ďalej, a tak ďalej.
Přeji každému jednotlivě i týmu jako celku hodně zdaru a úspěchů.
Leo.
