pololetní report
Je to rasovina…
Přesto, že výsledky pořád jakš-takš dostavují, ústup z pozic v celkovém pořadí je znatelný. A ještě k tomu se dějí věci, na které fakt čučím.
Třeba Mamut. Hned na začátku, při vjezdu do zúžení ze silnice do terénu, všichni projeli, jen jeden blbec trefil naplno železný sloupek. Zvedal jsem se dost těžko. Fest naražené zápěstí, stehenní sval zramovaný z vnitřku i vnějšku a ulomená páka zadní brzdy. Jářku, pětatřicet kiláků zvládneš i tak. Vyrazil jsem statečně, leč přišla roleta a hned jsem hopsal po předním kole jako krasojezdkyně od Berouska. Co jsem vydřel do kopců, ve sjezdech šlo vniveč, jel jsem pomalej, než krokem.
Už jsem se viděl málem v cíli, když na travnatých drnech se mi oř vysmekl a já jsem si vrazil řídítka do břicha. Zážitek k nezaplacení, naštěstí jsem do dokodrcal, sanitka v cíli nebyla, protože sbírala padlé na trati, tak jsem to byl nucen rozchodit.
Dolní Morava taky dobrý. Na krátké trati průměr 13,6 km/h. To se neděje ani v hodinovém cross country. Minimálně sedm kiláků jsem klopýtal pěšky po kamenech v borůvčí, jak nahoru, tak z kopce, z toho asi pět v kuse. V cíli jsem se pak potkal s Jakubem, který jak je vyšvihaný, tak po absolvování dlouhé byl ještě poloviční a v očích měl vepsáno Cimrmanovské „Kde to sakra jsem, jak jsem se sem sakra dostal.“ Pokoušeli jsme se o konverzaci, ale všechna krev z mozku se přesunula do nohou. Moc jsme si nesplkli.
V neděli Hradec Králové. Ráno jsem si chtěl hodit mincí, jestli jsem úplně blbý, nebo nikam nepůjdu. Únavu jsem, samozřejmě cítil, ale žádnou bolest. Vyhodnotil jsem to v duchu pořekadla „Proč sundávat kalhoty, když brod je ještě daleko.“ Závod - přesně opačný extrém. Jeden kopeček, jinak úprk, pod možno v háku, po lesních cestách a asfaltkách. Jen ke konci se našel nějaký dobráček, který přeznačil trať, tak jsem se motal asi pět minut jak Maďar v kukuřici a ztratil několik míst. V Moravě 55 km za 4 hodiny, v Hradci 59 km za dvě hodiny, rychlostní průměr kolem 30 km/h. Naštěstí jsem osiřel jen asi na deset kilometrů, ale nedrtil jsem to, točil jsem a regulérně jsem se po sobotě vyšlápl. V pondělí ráno, světe div se, jsem byl úplně v cajku.
Tak tedy vzhůru/dolů za dalším dobrodružstvím.
