Víkend jako bejk.
V pátek jsem dostal špica nápad, že si nechám líbit komplet masážičku. V sobotu ráno jsem nemohl na nohy, nešlo se narovnat, byl jsem jak ta pověstná žebračka. Ten zlomený obratel někdy hold zazlobí. Ráno odjezd na závod. Bozeňov, Dolní Bušínov, body potřebné do Šumperského poháru. Krásná trať, parádní prostředí, ale trauma když ze tří ročníků máte dvakrát defekty. Poprvé na čtvrtém, loni na půl druhém kilometru.
Letos lepší, dojel jsem skoro na desátý. Ještě jsem to vyšperkoval, když jsem se na měkkém kole nevešel do zatáčky a trošku jsem porovnal štěrk na cestě. Nepomohla pěna ani vysomrovaná pumpa, ještě jsem dokázal ulomit ventilek. Dojeda do cíle na prázdném kole a z jiné strany, umyv sebe i stroj, zblajznuv guláge, odebral jsem se k domovu s dlouhým nosem. Cena pro vítěze, dvoudenní wellnes pro dva, je v gébišu. Doma vyměniv ventilek, dofoukavši kolo, vypiv kafe, světe div se, vono to drží. Doliv mlíko, špacír s čoklem, kolo furt jak skala. Nakopal jsem tedy krám do kufru a palba do Tišnova na MIM. Dojel jsem na kách. Pro mě sice jen jeden vážný soupeř, ale dravec. Rvali jsme se statečně, těžká taktická a psychologická válka. Nakonec jsem ho v kopci urval a dojel i 2. ve čtyřicátnících a 4. v kategorii muži. Jda z bedny, nesa pohár a pětilitrový soudek piva, opodál se uculovaly čtyři soudružky. Na otázku, jestli se smějí mně, nebo na mě, zněla odpověď, že si původně myslely, že si nesu urnu. Taky dobré zvonek.
Abych neproflákal ani neděli, skulil jsem se ráno z betle, bebino, které jsem si ufachčil v sobotu bylo nepatrně hlubší a bolestivější, než by bylo milo. Dovlekl jsem se zkontrolovat techniku, jak na sviňu, všecko v cajku. Tak palba do Hradce Králové na Cyklomaraton. Dokonalý šaškec. Málem jsem chytil průvan, protože průměrem 31 nejezdím ani na silničce. Prvních deset kiláků palba čtyřicítkou a víc, jeden krátký prudký kopeček, dva delší mírné, jinak cesty a plný céres. Skupina cca dvaceti exotů s vytřeštěnýma očima, ale střídali jsme jen tři, já blbec jsem to odtáhl nejvíc. O to větší bylo moje překvapení, že jsem vydržel. Sedm kilců před cílem se mi to dokonce podařilo roztrhat a zůstali jsme tři. Ještě jsem ty dva o patnáct let mladší dokázal vošpurtovat! Celkově třináctý flek, první i ve čtyřicátnících, třetí ze třicátníků. Druhý v mé kategorii o sedm let mladší než já. Sedmapadesát kiláků spráskaných za hoďku pade, poměrně dost dobrý.
Doma při svlékání se mně utrhla kšanda u nových kraťasů hned při druhém použití. Tak zas nevím…
Hlavně aby to ještě aspoň chvilku vydrželo.
