Novatop Lapierre - Bike Racing Team 2013

Neměl jsem v plánu psát report, ale jsem plný emocí ze sobotního závodu v Koutech. Z týmu jsme se zúčastnili ve složení: Olda Kokošek, Tom Boreček, MichaEl Vilášek  a  Martin Soldán.  Před závodem jsem věděl, že budu startovat z koridoru 100 – 200, což bylo dobrý. Závod by mi měl vyhovovat, v kopcích to jezdí a tady byl hned 15 kilometrový!

Při horkém sobotním odpoledne se sešli na startu místního závodu regionálního obsazení borci v našich barvách ve dvou vlnách. V první, delší variantě, to byli fešáci Tomáš Boreček s Lazem. Oba se výborně poprali s konkurencí a naplno si užili krásy těžkého, bikového, 10-ti kilometrového, asfaltového úseků v údolí. S touto nelehkou technickou pasáží se potýkali i bratři Oslici na kratší variantě trasy.

V sobotu 9.6.2012 jsem se vydal spolu s Pavlem Sýkorou z Bike One do Horního Benešova na cyklozávod Slezská Harta. Těšil jsem se, že si zajedu závod blízko domova, v neznámé krajině okolo přehrady a jen za 100Kč startovného. Trošku mě znejistila noční bouřka, ale ráno již nepršelo, a tak jsme vyrazili na závod. Navíc prémie 5000Kč pro absolutního vítěze, přilákala celkem slušnou konkurenci závodníků.

aneb mé první seznámení s Beskydy na MTB.  

    Po přečtení Tomášova reportu z loňského Drtiče, jsem si řekl, že to je to, co musím taky vyzkoušet. Report a popis zde  http://www.novatop-lapierre.com/index.php/reportyzavody/138-drti-2011

    Tak jsme s Tomášem vyrazili v sobotu vstříc Beskydským krpálům. Při připínání čísla jsem si všiml nápisu "pohodová vyjížďka", tak se nebylo čeho obávat.  Start byl naplánován na 7:30, na start jsme se postavili na kopřivnickém plochodrážním stadionu do druhé brázdy, že tak v čele jsem ještě nestál. Moje představa byla začátek trochu klidněji…, zbyla jen ta představa. Po startovním výstřelu to vzal Tomáš po vnitřní straně oválu a počínal si jako slavný polský zuzlowiec Zenon Plech, takže do terénu vjížděl na prvním místě a v prvním kopci vedl za sebou téměř osmisethlavý balík bajkerů. Kroutil jsem hlavou jako když bulhar kýve ano a šlapal. Domluva byla, že se na první kontrole počkáme. Čekal. Do druhé kontroly to byla pohodová vyjížďka, ale pak začal blížit drtič. Výjezd na nějakou Lhotku se pro mně stal drsným výšlapem a Tomáš stále v sedle se mi v 15 – 20ti% stoupání po šutrech a kořenech začal vzdalovat. 

Ráno se probudím, kouknu na mobil, z displaye na mě svítí čas 8:06, je sobota, 2.6., zaplaví mě příjemný pocit, takový ten pocit ala „nemusím nikam spěchat“.  Pohled znovu sklouzne na mobil, kde tiše bliká upomínka: „Kolem 13:00 bude Kuba v cíli“..Na první pohled „mě se netýkající věta“ rázem nastartuje mozkovou  smršť myšlenek: „Zítra je už 3.6…. jedou se silniční Sudety…já jedu silniční Sudety, pro boha svatýho, proč jsem se jen nechala naverbovat na dlouhý silniční Sudety??“

MTB Challenge, 2. ročník maratonu v Černé Vodě, vesnici kdesi na konci světa (resp. na konci Jeseníků), vlastně už trochu v Polsku, ještě ale pořád v Česku, či spíš Slezsku. To byla především krásná a náročná trať, ani moc krátká, ani moc dlouhá (rozuměj 60km, do výšky kolem 1400m), příjemné zázemí na fotbalovém hřišti, velmi slušná organizace, ale hlavně 3 hodiny skvělé zábavy a nebývalá hustota zážitků.

ALBRECHTICKÁ POHODA

Po perfektní spolupráci na silesii s Rosťou Suchánkem, jsme se rozhodli pro další krásně prožitou sobotu a vyrazili na pohodu do Albrechtic, ale tak doslova pohoda to nebyla.

Počasí bylo na kolo perfektní, startujících už tolik nebylo, něco kolem devadesáti.

I přesto byli na startu velcí bajkeři. Cíl byl jeden - dobře dojet a neutavit se!

Po startu měl Rosťa navrch, ale počkal na mě a v další části se mu to vrátilo.

Na patnáctém kilometru jsme jeli pohromadě čtyři, ale táhli jsme to jen tři, později už jen já a Rosťa a to mě začalo štvát...

V té chvíli se utvořila malá díra a já s Rosťou jsme za to vzali a podařilo se nám je utrhnout cca na 40km. Sil jsme měli dost a proto jsme stáhli ještě další dva bajkery.

Posledních deset kiláků jsem nasadil vyšší frekvenci a Rosťa asi 3km před cílem začal ztrácet.

Já ještě dojel dalšího a tahal jsem ho až těsně před cíl. "Borec" nastoupil a předjel mě, ale já se ho držel na hranici infarktu:) Těsně před cílem, kdy jsme sjížděli schody jsme se ještě přetahovali, ale v poslední zatáčce jsem ho podjel a urval tak celkové 10.místo. Rosťa Suchánek dojel na pěkném 12.místě a v kategorii 6., já nakonec v kategorii 4. z 18-ti bajkerů.

Ze závodu jsme měli oba perfektní pocit!

Michal Vilášek

web: http://www.mtbpohoda.cz/

Na neděli 1.4 byl naplánován závod Mistrovství galaxie, který se uskutečnil premiérově jako oficiální závod. Počet závodníku nebyl nijak velký, což lze přičíst počasí - zima, vítr, sníh. Na startu se nás sešlo přes 30 závodníků a naše barvy hájili: Mirek (přezdívaný Chuck), já (Olda), Tomáš (přezdívaný Kaštan), Pavel Raus, Zdeněk Kaštovský, Lazo, sestry Franerovic a Kryštof (přezdívaný Sastrong).

Terénní 12-ti hodinovka na okruhu cca 11.7 km, který byl namotaný po singlech a lesních cestách nad Raduní, uspořádaná novým a aktivním opavským týmem No limit bike team (příznačný název). Trasa byla zvolena zajímavě a nepostrádala i techničtější pasáže. Kvalitní zázemí u restaurace v zámeckém parku.

Předpověď na nádcházející sobotu famózní, tak uvažuju co s tím. Jede se KPŽ-tka ve Valticích. Tyhle sprinty mezi vinicema mi příjdou „o ničem“, ale nic jinýho nemám, takže asi pojedu, aspoň bude pár týmových bodů a za míň dřiny. Nakonec mě ale vysvobozuje e-mailová pozvánka na „XC Jeseníky Tour“ od Pohana a Sportovních kurzů.  Ruším Valtice, jede se do Jeseníků.