12 hodin Nolimit
Terénní 12-ti hodinovka na okruhu cca 11.7 km, který byl namotaný po singlech a lesních cestách nad Raduní, uspořádaná novým a aktivním opavským týmem No limit bike team (příznačný název). Trasa byla zvolena zajímavě a nepostrádala i techničtější pasáže. Kvalitní zázemí u restaurace v zámeckém parku.
Musím říct, že to byla zatím moje první zkušenost s takovýmto typem závodu, do té doby nejdelší akce: rakouská Salzka 119 km a Drtič 135 km v mém provedení představovali něco přes 7 resp. 8 hodin v sedle, takže tohle byl tak trochu krok do neznáma. Nakonec asi podobně jako pro většinu ostatních na startu, specialistů na 12/24 hodinovky podle všeho moc nebylo, největší zkušenosti asi měli pořádající nolimiťáci.
 |
 |
 |
Mám nějaký plán, který vzal během závodu z velké části za své, což se mi poměrně vymstilo a pokud bude nějaké příště, bude to chtít změny. Tempo prvních pár kol po startu každopádně "lehce" ostřejší, než jsem čekal (čistý průměr k 21 km/hod). Celé pak to pro mne byla několikahodinová a ve finále neúspěšná honička za „Chuckem“ Mirkem (nakonec zaslouženým vítězem kategorie), takže původní záměr pohodového doplnění zásob z auta na parkovišti u školy apod. se ukázala jako hodně naivní. Hecování během závodu umocňuje „Kaťák“ průběžnými informacemi o pořadí včetně pořadí v kategoriích a časových odstupů (DOKONAlÉ !!!). Po skoro 10-ti hodinách stíhací jízdy mi „trochu“ došlo, hlavně pak ztráta víry ve vítězství a z toho ztráta motivace, ke všemu defekt (naštěstí se mlíko chytá a bombička to jistí, chůze by mě zcela určitě zabila), závěrečné okruhy tím pádem utrpení. Pro vítězství se prostě jede líp.
 |
 |
 |
Absolutním vítězem se stal Kuba Sedlář (jediný dal 23 kol, palec nahoru), kterému to fakt jelo a který svým pravidelným zničujícím tempem utavil nolimiťáka Boráka na druhém místě. V našich barvách se pak určitě neztratili i další: již zmiňovaný Chuck, Lazo, Toši (jediný odvážný z našich mladých) a Zdeněk „Kaštan“, snad jsem na nikoho nezapomněl.
Resumé: Krásný a pro mě trochu extrémní závod se specifickou a příjemnou atmosférou, dost odlišnou od klasických maratonů, bezchybně zorganizovaný nolimiťáky, ideální počasí, zajímavá trať. Na jeho konci jsem lehce opotřebovaný a další den pro kolo nepoužitelný, naštěstí je to současně závěr závodní sezóny. Dobrá zkušenost. Kdy něco podobného zapakuju teď úplně nevím, každopádně budu muset nejdřív zapomenout na posledních 2 hodiny závodu, kdy jsem si sáhl někam blízko ke dnu a nahmatal tam něco, co jen tak nemusím hledat znova.
V číslech: odjeto nějakých 225,5 km (19 kol), nastoupáno podle Polaru necelých 4300m, čas 11:32:14, průměr 19,55 km/hod., přičemž 12 lidí najelo buď víc, nebo byli rychlejší.
Komplet výsledky zde …
Použité FOTO v článku z alba Zdeňka Punkáče Škrobánka
Další foto taky zde ...
