Novatop Lapierre - Bike Racing Team 2013

Po ranním krátkém dešti se obloha projasňuje a já vyrážím tentokrát do nedalekých Velkých Karlovic, které se nacházejí v našich krásných Beskydech, kde se koná 2.závod z Valachytour serie-Valachyduatlon. Po příjezdu do Velkých Karlovic, kde se celá serie čítající celkem 5. závodu odehravá (kromě triatlonu-Valachymana), vyrážím z parkoviště pod hotelem Lanterna k nedalekému hotelu Galík, kde se vše odehrává. Při prezentaci se chvíli bavím ještě s Ondrou Fojtíkem, který se nedávno vrátil z Afriky, kde vyhrál 6denní etapový závod Titan Desert a letos bude stát za organizací bikemaratonu Drásal. Kromě Ondry se účastní tohoto závodu další zvučná jména-Tereza Huříková (v současnosti nejlepší česká bikerka),Irena Berková(úřadující mistryně ČR v XC a XCM).Z našich barev Novatop-Lapierre týmu jsme  na start. listině pouze dva-Petr Bílík a mladý, nadějný triatlonista Petr Kloda. Jinak start. listina čítá 240.závodníků.

O závodě 24 hodin Radegastova výzva jsem se dozvěděla už někdy v lednu, ale nechalo mne to chladnou. Až poté, co jsem se vydala na operaci s nosem mne můh tréninkový sparing Kristián oslovil s tím, že by chtěl sestavit tým na tento závod a nabídl mi možnost se zúčastnit. Neváhala jsem a hned jsem odkývla že určitě ano. Třetího jsme měli také hned, jelikož jsme oslovili kamaráda ze zimních běhů Lysa Cup. Tým bychom měli a nezbývalo nám, než se pomalu připravovat.

Účast za Novatop: Ondra Kavan, Kuba Sedlář, Tom Boreček, Chuck, Adam Hájek, Radim Fiala

Jarní bajková top-klasika „Sileska“ ze známých důvodů zrušena, takže co teď s víkendem? Jednak ušetřených odhadem 5 hodin času ne-čištěním nepoužitého bajka, a taky je třeba trochu poničit tělo původně naladěné na závod. Ron Zacapa z pátečního zapíjení žalu už vyprchal, tak na neděli volím Cenu Krnova, 75 km silnice v rámci seriálu SPAC.

V sobotu 3. 5. 2014 jsem se zúčastnil tradičního, letos již 15. ročníku, závodu v Lipníku nad Bečvou. Tohoto populárního závodu se každoročně účastní více než 1000 bikerů a ani letos tomu nebylo jinak. Jen plánovaná předpověď, kdy mělo celkem silně pršet, odradila některé závodníky.

Týden po Porubajku mě čekal prodloužený víkend v národních barvách – silniční etapák Gracia Orlová 2014. Hodně bych lhala, kdybych tvrdila, že jsem nebyla nervózní. Byla – a hodně! První letošní start na velkých závodech.  Vůbec jsem netušila, co mám čekat, přeci jen celou zimu chodit o berlích není ideální příprava…

A je to zase tady. Vracíme se po roce na místo činu. Silnici nijak zvláště neholduju, tak beru Mamuta spíše jakotrénink.. I letos se rozhodl Jakub dělat mi technickou a morální podporu.. Nezištné důvody v tom nehledejte.. Než aby poslouchal moje stále častěji se ozývající výkřiky (pro něj spíš výhružky), že už závodit nebudu a raději založíme rodinu..zvolil manévrovací taktiku :-D Věřím, že po pečlivém zvážení si vybral tu nejmenší oběť: dělat mi mašinku, abych konečně po 3 nezdarech v podobě DNF dojela do cíle, navnadila se na závodění a na štěbetání o miminu zas na chvíli zapomněla :D

V sobotu jsme se s Marcelem vydali do Rychnova nad Kněžnou na tradiční bajkový závod zařazený do Dobrušského poháru. Počasí nám od rána přálo a tak se dalo počítat i s hojnou účastí závodníků.

V sobotu 3.5.2014 vyrážím směrem do Lipníka nad Bečvou,místa konání letošního Author Šela maratonu.Po příjezdu na místo,vyrážím na prezentaci kde se zdravím s Jirkou Oslizlem a jeho bráchou Radkem.Pak opět zamířím k autu a začíná samotná příprava na závod.Pocitově je docela chladno a tak volím raději teplejší oblečení.Následuje projetí před samotným závodem a hurá do start.koridoru,kde opět vidím naše týmové barvy v hojném zastoupení.

V pátek se blížíme k Opavě, všude prší, prohlížím si startovní číslo a tak nějak mi to začíná docházet. Tak jo, první biky jsou tu. Druhý den už od rána Lucka střídavě běduje a střídavě je natěšená na závod. Jak pořád sama říká, už je z ní „nedělní jezdec“ a závod si chce hlavně užít. Když jsme dorazily do Ostravy, už se to kolem hemžilo Novatopáky včetně pana šéfa a šéfové. Vybrali od nás bidony , navlékli Elišku (pejska) do týmových barev a vyrazili nám dělat servis na trati (Eliška fandila jednoznačně nejhlasitěji). Tímto bych chtěla za všechny ještě jednou poděkovat.

Nad "Šelou" som uvažoval už dlho no až tento rok sa mi podarilo ísť tento krásny závod... Víkend som mal povodne stráviť v práci ale tlaky zo strany kamaráta Zdenka a následne Renči Karkulky Karkoškovej som podlahol a službu vymenil. Renča mala v pláne aby som jej robil garde(pozn.: spíš než garde servisáka při mém štěstí :-p) , ja som aj súhlasil, vedel som že nebudem musieť isť naplno a v tom prípade by som mal zvládnuť trasu dlhú 92 km.