Krušnoton 2018
Rodinná dovolená na Kokořínsku nám pomalu končí, dnešní 50km projížďka na bajkách krásným krajem kolem Mácháče a Ralskem byla fajn. Jako malé zpestření na závěr plánuju sobotní silniční Krušnoton. V pátek odpoledne kontrola počasí: předpověď skvělá – bezvětří, polojasno, teplota do 26°C, tím je rozhodnuto – jedu.
Sobota ráno a 100km přesun z Kokořínska do Teplic, tím pádem ale vyloučena dlouhá trasa 250km, jedu tedy střední - dorosteneckou, 183km se startem v příznivější čas 10:00. Teplice a okolí, tak tady neznám ani metr z trasy, ani na kole, ani autem, ani jinak, bude to taková rychlejší poznávačka :). Je teplo, odkládám tílko, jedu co nejvíc nalehko.
 |
 |
Společný start krátké (110km) a střední trasy (183km) rovná se balík asi tak 800 závoďáků (z toho skoro půlka ze zahraničí) – docela masakr! Nicméně rozjelo se to docela s přehledem, záhy po startu stoupání ven z Teplic a peloton se trhá na skupinky. Rychlý 20km přesun vlnkama pod první zásadní kopec z Krupky na Komáří hůrku, pod kopcem jsem někde ke konci velkého balíku, který se tady zase sjel, taky se odděluje krátká trasa.
 |
 |
Stoupák na Komárku – no začíná to nečekaně zostra, rychle dávám to nejlehčí, co se dá zařadit, je čas probudit nohy, peloton definitivně na cucky. Šest kiláků tvrdé práce na hřeben, pak už jen „vlnky“ směr Cínovec, stahují se těžký mraky, zvedá se vítr. Bufet Cínovec projíždím, začíná pršet, ve sjezdu už leje, dokonce padaj kroupy, teplota rapidně klesla a je mi kosa, nohy mi ve sjezdu zimou vibrujou, mám strach, že neudržím řídítka rovně, takhle jsem to neplánoval, couvám pořadím dozadu.
Krátká rovina a stoupání z Hrobu (příznačný název) zpátky na hřeben, výjezd je teď vlastně vysvobozením, bohužel déšť se mění v přívaly vody, vítr občas shodí nějakou větev, blesky, regulérní bouřka, co bude nahoře - asi se tam budu bát? Někteří se ukrývají v autobusových zastávkách.
 |
 |
Na konci 7km stoupání déšť i hřmění náhle slábne, zvlněná táhlá hřebenovka a objezd přehrady (Fláje) je už za odměnu, i slunko je zpět, jen kdyby tak nefučelo! Tak tahle část trasy byla nádherná. Půlka závodu je za mnou, rychlý sjezd do Litvínova a znovu zpět na hřeben, Fláje pro velký úspěch objíždíme podruhé, nějak se mi nedaří chytit správnou skupinu – buď to nejede, nebo se nastupuje a zase zpomaluje, nakonec jedu na tom větru sám. Tentokrát se zdržím o cosi déle na občerstvovačce, mimochodem ty palačinky byly skvělé, znovu sjezd (teď už ho mám trochu najetý) z Klínů do Litvínova.
Posledních 50 km by měla být podle profilu prakticky rovina, no není. Na výškoměru to dává dalších cca 1000m výškových, kde se vzaly, tu se vzaly "klasikářské" ostré stoupáky, navíc na otevřených pláních hnusně fučí. Střídám různě malé skupinky, znovu se mi nějak nedaří chytit tu „pravou“, abych v pořadí ještě něco sjel. A nejhorší jsou ty nečekané odbočky ze slušného asfaltu příjemně zvlněné okresky na hnusné úzké a prudké stojky „někam do kopce“, nemá to snad konec, je už to docela na hlavu. Nakonec přeci jen Teplice a cílová brána, výsledek sice mimo podium (nepopulární „brambora“ ve starcích, celkově někde uprostřed pořadí), závod i tak hodnotím jako krásný i když těžký, bezchybné zajištění krásné tratě, nijak nelituju zajížďky na opačný konec republiky, no možná si to v budoucnu i zopakuju.
Foto: ze stránek pořadatele
Stránky závodu zde …
