Krátká zpráva o Mamutovi
Počasí hlásili poslední květnový víkend luxusní, jen příliš horko, i tak jsem po roce opět vyrazil na Mamuta do Přerova. Je to jeden ze silničních závodů, které rád objíždím.
Klasicky na Mamutovi volím jen „zlatou střední cestu“, což letos obnáší 150 km (oficiálně 148) a přes 2000 výškových, po cestách a cestičkách zčásti známých i z bajkového Drásala či Šely: Lázy, Držková, Kašava, Grapy, Hlinsko …
Některé lesní sjezdy byly docela dobrodružné – rychlé a úzké, o adrenalinovou zábavu nebyla nouze. Na Grapech standardně utrpení – o fous větší než na bajku při Drásalovi, přece jen ty silniční převody …
Sice kilometry po startu (až vlastně na Lázy) to byla pro mě dost honička v tepech, které úplně nechci, ale dál po trase pak už celkem dobrý. Proti loňsku jsem chytl vždycky nějakou slušnou a početnou skupinku, docela to odsýpalo. Počasí jakoby luxusní, až na to horko a sucho (zvlášť ve stoupání na Grapech to byla lahůdka), s tím pak problémy s průduškama – asi se mi už krátí dech :)
Naše barvy hájili na stejné trase i Michal a Dušan, ti mi ale krátce po startu odjeli někam dopředu – mladí a rychlí. Na bajkové trase byl vidět Leo – jak jinak než klasicky na bedně. Když to shrnu, docela vydařený (a vydřený) den.
Celkově střední silnici 150 km vyhrál Petr Hampl, na plnotučné 220 km pak letos ve velké formě jezdící Dominik Buksa.
Foto Žíža, Petr Tvaróg