Makačka na Sulově
Po šňůře DNF (pro neznalé did not FINISH neboli NEDOJELA, VZDALA) jsem sebe samotnou postavila před „veledůležité osudové" rozhodnutí..To abych nad sebou definitivně nezlomila hůl.. Buďto se na závodění už vyprdnu, když platím startovné, nedojíždím do cíle.. Za uspořené peníze si tak zanedlouho budu moci pořídit třeba nový mobil (stávající jsem nedávno zapomněla na střeše auta a rozjela se na rychlostní komunikaci) :-D..Nebo se konečně vzpamatuju a pokorně dojedu každý další závod, překonám tak nahlodávající myšky našeptávající: „Vyprdni se na to...Dneska ti to nejede...au, Ono to bolí...Přece se nebudeš mrcasit s opravou defektu..." a posunu se zase o kus dál. B je správně! Tak hurá do toho, půl je hotovo ;-)
Na cestu závodní cestu se vydáváme v pátek a to s přímo s opavskými IKONAMI :-D (Pavel Žůrek s manželkou Verunkou, Honza Winkler a Tomáš Mohyla (Bikestyle tým Opava). Dojíždíme na malebnou chalupu „na konci světa" ve vesnici Korňa. Pohoda se rozlívá do všech koutů chaloupky, žádný předstartovní stresík se nekoná. Společná večeře přímo z kamen a hybaj na kutě :-D Ráno to máme už jen 40km do Sulova, a tak se ranní budíček v 6 oproti loňské čtvrté ranní zdá být více „bodyfriendly" :-)..jenže...
Ta dlouhatánská absence dojetých závodů ve mně přece jen vyvolala pořádný starťáček. Že mi snídaně vytlačí snad i oční bulvy-takový jsem měla pocit po pár kilometrech v autě...Mikroteňák nakonec použit nebyl. Čerstvý vzduch a panorama Sulovských skal brzo zahnal žaludeční neurózu.
Charakteristika a průběh závodu
Na 16. Ročníku závodu Škoda Author bikemaratónu Sulovské skaly se sešla úctyhodná tisícovka závoďáků a závodnic..Pořadatelé připravili 3 dobře značené tratě 88/48/25km. Jelikož jakožto vetroška prvoročačka (neboli stará bréca 30+) nějak nemám ráda šotolinové sprinty, volím raději delší trať. Ta skýtá v 99% hezčí terén a je prostě delší. Nemám ráda poznámky degradující výkony typu: „No jo, když vás ženských tam jede 5 a půl .." Ano, pravda, holek na dlouhých tratích bývá jak šafránu..ALE to neznamená, že mají něco zadarmo. Hrábnou si stejně jako chlapi, a za celkové časy dojetí v porovnání s muži, se mnohé z nás opravdu nemusí stydět. Takže bacha na jazyky, Vy někteří rýpalové, a někdy si zkuste taky dlouhou objet a nejen objet ale zazávodit si na ni :-p ;-)
88km/ 2800m převýšení- „UF, to bude zase šichta", říkám si. Opavské IKONY moc nevěří, že dojedu do cíle, popichujícím poznámkám se už ani nebráním. Popravdě, sama tomu nevěřím. V břiše mi bublá, v žaludku žbluňká, leč stojím na startu. START , jedem...Z loňska si pamatuju trať..Vím, že po úvodních 3 asfaltových kilometrech přijde nekonečné peklo stoupání :-D Jedu, bojuju sama se svou hlavou..ale stále jedu. Nejede se špatně..vidím kousíček před sebou Toma. To je vcelku dobré znamení. Po hodince se přede mnou objeví 1. žena (Verča Jenčeková EUROFOAM tým) Hm, taky fajn, ten fakt mi dodal sebevědomí a sil. Zanedlouho mě dojíždí Šárka Vojtková , delší dobu jedem spolu, občas jedna druhé cukne, a tak pořád dokola. Dvě hodiny se mi jede tak dobře, že zapomínám jíst a pít. To je samo špatně. Polar mi sice neukazuje ujeté kilometry, nicméně orientuju se alespoň podle času. Ráda bych dojela o chlup líp než loni.
Jestli první půlka závodu byla fajn, pak druhá se proměnila doslova v Očistec. Kručení v břiše, néééé, jen ten pocit nééé. Nahážu do sebe rychle dva gely, kousnu si do tyčky Powerbar, co mi snad roste v puse a ne a ne ji rozkousat a polknout :-D Než začnou tydle suplementy (ať už reálně nebo jen jako placebo efekt) účinkovat, cítím, jak svěšuju v každém kopečku nohy. Šárka mi odskočí...Nevadí, říkám si. Jedu si své tempo a cítím se i lépe mimo skupinku. Dojíždí mě čtyřicátník Robert, jedem spolu. Ten už stihl 2x zakufrovat a kdybych ho po třetí neokřikla před odbočkou, sjel by z trasy zase ;-) Lidi, sledujte to značení :-D
Trať skýtala nádherné výhledy na Malou Fatru. Průjezd Sulovskými skalami a něteré tehnické vložky (sjezd korytem potoka) byly parádní. Docela nebezpečné byly některé sjezdy po dlouhých loukách, kde se to pouštělo o 106 a kde vás z dálky neviditelná mulda v té rychlosti pěkně rozhodila. Taky častý přechod z šotoliny na hluboký jemný písek překvapil nejednoho závoďáka...Nechyběly singlíky do kopce i z kopce, prudké krátké stojky v terénu, ale i dlouhé táhlé výjezdy po šotolkách a loukách. Doplnit energii jste mohli na 6ti OS- obřerstvovačkách, vždy dopředu značených. Závod hodnotím na výbornou. Jídlo včetně vegetariánského dobrý, porce slušná (i když já bych po dlouhém závodě snad sežrala celého bravka) :-D Zázemí fajn- teplé sprchy ve vojenském stanu doplněny od loňského ročníku i o reproduktory, takže jste si mohli zabroukat i nějakou tu písničku :D Snad jedinou výtku jsem viděla v dlouhém prostoji mezi vyhlašováním a tombolou...trvalo od 16ti do 19:30 a to už jsme byli všichni dost unavení. Jakmile zaznělo do mikrofonu poslední vylosované číslo hlavní ceny (MTB kola Škoda) , nastal hromadný úprk všech :D
A jak jsem vlastně dojela? Bronzová, leč šťastná. Přeposlední kopec se mi zdál nekonečný, poslední už se tak nezajídal. Nechyběl ani vítězný špuntík do cíle s kolegou, který byl rychlejší do kopce ale pomalejší z kopce. Loňské časy byly celkově pomalejší, snad kvůli extrémnímu vedru 33°C. Já si polepšila o půl hodiny, takže spokojenost.3. místo absolutně v ženách, 60. celkově.
Šárka Vojtková 5:16:51
Veronika Jenčeková (EUROFOAM TEAM) 5:21:08
Renáta Karkošková (NOVATOP GHOST přeci) 5:24:39
Ostatní NOVATOPÁCI
Tom Boreček po mírném zakufrování neznámo kde v autě prohlásil, že uvažoval vzít to „na Karkošku" neboli vykašlat se na to...Nakonec to ale nevzdal a i s pár minutovou ztrátou, kdy se prodíral zpět na trasu, si dojel pro vynikající 2. místo v kategorii 50-59let, čas 5:16:01, 50. celkově.
Jakub si brousil zuby na obhájení 3. místa z loňska, leč zasáhla vyšší moc. Nepochopitelně se mu protrhla patka pláště (jetého teprve 3. závod). I tak si nakonec dojel pro slušné 8. místo celkově s časem 4:24:28!
Absolutním vítězem se stejně jako loni stal Ondra Fojtík. Kompletní výsledky zde
Sulov byl pěkný test před etapákem TRILOGY, který se blíží mílovými kroky, tak....
....Pedálu zdar! ;-)
Karkule
