Vydařený Sulovský maraton
25. 6. 2013 8:15
Autor: Renata Karkoskova
Tuto sobotu se nechal Jakub už tradičně zlákat našimi slovenskými sousedy na další, 15.ročník nádherného závodu Author Garmin Bikemaratón Sulovské skaly.
Za sebe tvrdím, že naši bratia Slovakovia jsou, co se tvoření tras maratonu týče, mnohem kreativnější než my, Češi. Jestli zde hraje roli marketing a s ním spojená snaha nalákat co nejvíce peněz do kasičky za cenu snižování obtížnosti závodu, nebo všemožné zákazy a příkazy ekoteroristů, či malá „představivost“ pořadatelů akcí, mi nepřísluší soudit…
Naštěstí si dneska můžeme vybírat, víkendy bývají v posledních letech nabité různými podniky a tak je to vlastně jen na nás, kam se vydáme osedlat své stroje ;-)
My měli jasno. Dlouhá trať na maratonu v Sulovských skalách. Silný zážitek zaručen
90 kilometrů s bezmála třemi tisícovkami nastoupaných metrů. Ze startovky mi bylo hned jasné, že to bude neskutečná dřina. Velký nepoměr mezi přihlášenými na trasách 90/48/28km = 100/500/300 závodníků byl víc než jasným důkazem, že dlouhá je fakticky těžká a tak se na start vážně postavila „jen“ stovka bajkerů.
Před startem mi nebylo zrovna do řeči, což hnedle poznala i Janča, která se tak ode mě raději distancovala. Můj pohled vraha naznačoval, že nemám zrovna svůj den. Nemám ráda ranní vstávání a brzké dojezdy na závody. A co nesnáším úplně, jsou kamiony v serpentinách okolo Šancí na hraniční přechod Makov. Víkendové jízdy bych jim z fleku zakázala :-D
Po týdnu tropických teplot a výměně oken u nás na baráčku, kdy se teplota v ložnici šplhala k neúprosným 30°C přišla předpověď blížícího se ochlazení a přívalových dešťů na víkend vhod..Že se předpověď vztahuje na Moravskoslezský kraj , už nám jaksi nedocvaklo :-D Ochlazení se samozřejmě nekonalo. Už před devátou ranní šplhala rtuť teploměru vysoko.
V areálu startu (u náměstíčka v Sulově- za poslední roky prošlo rekonstrukcí) se nekonala ani 10 minut před výstřelem žádná tlačenice.
Průběh závodu
Samotný start proběhl naprosto v klidu. Úvodních pár asfaltových kilometrů po širší cestě mohl každý využít k předjetí a zařazení se, kam uznal z vhodné. Tempo po startu bylo volné. Asi i favorité závodu Ondra Fojtík s Kájou Hartlem si uvědomovali náročnost trati v takovém vedru. Dění v čele závodu popsal Kája Hartl (Kellys Bikeranch) takto:
"V jednom z nejpěknějších maratonů jsem se od startu až do cíle pohyboval na čele závodu, většinou s Ondrou Fojtíkem. Užívali jsme si tamní malebné prostředí a spolupracovali jsme:-). Jediné co mě trápilo bylo poloprázdné zadní kolo. Před startem jsem zjistil zhora řízlý bezdušák a tmel to zacelil jen při malém tlaku:-(. Tak jsem zadní kolo trochu šetřil, abych dojel do cíle:-).Jelo se fajn, akorát při výjezdech po loukách bylo nepříjemné vedro až 34 °C. Pořád jsem marně vyhlížel nějakou tu bouřku:-)"
Mně se jelo k mému překvapení perfektně. Po cca 20ti km se nohy rozjely a nebrzdilo mě ani zmiňované vedro. Překvapilo mě, že mě za celý závod nepředjel jediný závodník, sjížděla jsem ostatní a to od 2. půlky závodu. Chtěla jsem dojet v podobném čase jako loňská vítězka Andrea Juhászová (CK Svatý Júr; 5:59:00), hlídala jsem si proto čas a kdykoli jsem se cítila dobře, snažila se zrychlit. Žádnou ženu jsem za sebou neviděla, mrzelo mě, že se na start nepostavila větší konkurence.
Na trati nechyběly táhlé výjezdy i sjezdy po otevřených loukách. Tady se horký vzduch tetelil nad zemí a pro mě to byly asi nejhorší pasáže. Kdykoli jsme zajeli do lesa, ulevilo se mi. Překvapily mě časté občerstvovačky. Díky tomu, že můj bajk postrádá dírky na druhý bidon, zastavovala jsem na každé, doplnila vždycky 0,7 bidon a překlopila do sebe ještě 1-2 kelímky vody. V tom vedru jsem nechtěla riskovat sebemenší dehydrataci a vyplatilo se. Trošku mě "zlobili" někteří pánové na občerstvovačkách, kteří mi v dobré vůli pěchovali i přes můj nesouhlas zadní kapsy dresu banány a tyčinkami, no vlastně vším, co tam měli. Prej, abych neměla hlad. a tak jsem z jedné občerstvovačky odjížděla se 4 banány a 4 tyčinkami :D I když nepodávali bidony, vždy rychle a automaticky doplnili
Nejhezčí úseky pro mě byly tyto:
Sjezd do Zbyňova, ten nazvali sami pořadatelé technickou chuťovkou:
"Šotolinu striedajú pasáže po obrúsených kamenných platniach. Výhľady na Malú Fatru tiež stoja za povšimnutie"
Ve stoupání mezi skalami jsem uvítala 2 pomocníky, kteří tam cyklistům pomáhali s kolem přes obří balvany.
No a třešničkou na dortu pak 69.-79.km úsek do Paštinej Závady, který nás vedl přímo přes nádherný skalní kaňon. " Je to zo začiatku rýchly, neskôr, strmý, technický zjazd, miestami po horskom potoku. Skutočná pecka ! " Voda potoka byla vítaným osvěžením. Když jsem nemusela, z vody jsem neuhýbala :-D
Poslední 3 kopce do cíle byly výživné a hodně dlouhé. Ten prostřední, šotolinový se mi jel nejlépe, dokonce jsem si jej užívala, i když táhlé kopce nemusím. Poslední stoupání na roháč bylo už hodně těžké, prudké , lesním terénem. Začaly mě chytat bedra a tak jsem ze sebe vymáčkla poslední síly, abych do cíle dojela co nejdříve :-)
V cíli jsem byla šťastná jak blecha. Dojela jsem v tom vedru v pro mě perfektním čase. Snad prvně letos jsem se cítila na kole dobře a silná.
Zázemí závodu
Na "parkovací louce" nechyběly 2 velké vojenské stany..s horkou sprchou :-D. Jídlo: kuřecí stehno s kozími rohy, okurkem a chlebem bylo dobré, pití taky. K dispozici byla úschovna kol, dostatek vapek, servis kol. Organizace pro mě na jednotku.
Výsledky:
88 km – muži absolutně
1. Ondřej Fojtík (X-sports Cannondale Koma) 4:06:57
2. Karel Hartl (Kellys Bikeranch) +1:03
3. Milan Fajt (Eurofoam Team) +7:58
4. Jakub Sedlář (Novatop Lapierre) +11:34
5. Rafal Nogowczyk (PL) +12:31
88 km – ženy absolutně
1. Renáta Karkošková (Novatop Lapierre) 5:53:23
2. Barbara Škandikova (CK Sväty Jur) +46:08
3. Adéla Otevřelová +1:29:05
Pedálu zdar! ;-)
Karkule
