Atlas Adveture pod dozorem
Nejprve vysvětlím, o co vlastně šlo:
Dostal jsem nabídku, která se neodmítá. Dvěma klukům ve věků 13 a 14 let jsem dělal doprovod při závodě Atlas adventure. Pravidla říkaly jasně, kategorie A s doprovodem osoby starší 18 let. Ještě že nechtěly vidět mojí občanku, to by si kluci asi nezávodili.
...a teď už k samotnému příběhu:
Po páteční odpolední toho člověk moc nenaspí, navíc když budík nekompromisně zvoní v 5 hod ráno. Vyvenčit chlupatého, něco málo snídaně a stihnout to co jsem neudělal v pátek večer. Letmý pohled na stránky CHMI. Žádné překvapení se nekoná, stále bude pršet. Rychlý telefonát, odvoz je zajištěný. První předpoklad byl, že se dostavím na kole, déšť mě ale vyvedl z omylu. Autem to bude rychlejší a navíc mám trochu víc času na přípravu. Přijíždím s dostatečným předstihem. Stíhám seznámení se závodníky a taký ještě malé kafíčko se snídaní u Hajkyse. Přebytečné věci vybaluji z batohu, beru jen to potřebné (fotoaparát). Na start dorazím, jak se říká za 1min 12hod. Krátká rozprava a 8 °° hod je za námi. Kluci běží bok po boku jako o život, krátký okruh okolo rybníku zvládají bez problému.
Nasedáme na kola vstříc prvnímu stanovišti, skála pod hrázi přehrady Kružberk. Celkem je devět stanovišť, z toho čtyři jsou jen kontrolní body s kleštičkami (tak jako v orienťáku). První stanoviště, nutno uznat že z kluků provazochodci nebudou. Přes veškerou snahu nakonec zbývá varianta běhu, tou si zajistí splnění provazochodecké sekce. Křížek do kontrolní karty a opět vyrážíme. Mapa nás vede podél přehrady Kružberk po hlavní cestě směr Kerhartice. Tam sjiždíme z hlavní cesty stále podél přehrady. Po několika kilometrech se ocitáme na mostě pod kopcem, kterému cyklisté říkají šerif. Kdo neví kde to je, ukážu na mapě. Odtud míříme pod hráz Slezské Harty, mezitím projíždíme kontrolou. Se stoupáním na hráz se pereme statečně, obdiv sklízíme u hloučku Německých turistů. Mapa nás vede přes pole a louky směr Leskovec.
Další stanoviště, naučná stezka podle Slezské Harty. Stezka má pět zastávek, na každé se dovíte něco zajímavého z historie přehrady atd. Nutno dělat zápisky, později se hodí. Vše zapsáno a vyrážíme směr další úkoly. Stále kopírujeme pravý břeh Harty projiždíme kontrolou a vzápětí se před námi objeví další stanoviště. Zde čekají na kluky tři disciplíny, azimuťák běžecký poté v kanoi. Poté plavaní a v neposlední řadě běhaní pokud se nepodaří splnit úkoly. Ještě, než se dostaneme k tomu, jak plnili úkoly, zjistil jsem jednu nepříjemnou skutečnost. Dostalo se mi do ruky kolo jednoho z kluků. V prvním moment jsem myslel, že dostanu kilu. Všechny ty kilometry, které jsem si užíval na své závodním speciálu nejmenované značky (SUP). Ti to dva borci totéž absolvovali na kolech vážících cca 13 kg s batohy napěchovanými tak že našly pomalu ani zavřít. Ale zpět k úkolům!
Práci s buzolou budou muset kluci ještě vypilovat, trochu si zaběhali. Ale následný azimuťak na vodě se jim daří, takže žádné běhaní. Pak to přišlo, hurá do plavek a vstříc studené vodě Slezské Harty. Úkol zněl jasně, doplavat k bójkám a nahlásit obrázek nakreslený na bójce. Ani chvíli jsem nepochyboval o tom, že by tento úkol nesplnili. Při pohledu na jejich vypracovaná těla mi bylo vše jasné. A nejen mě, holky mohly na nich oči nechat. Pár jich požadovala telefonní čísla a dokonce i autogramy na jisté ženské partie. Poté, co se mi podařilo rozehnat fanynky, mohli jsme vyrazit dál. Mapa nás vedla přes Leskovec směr Bohdanovici a přes les k břidlicovým jezírkům nad Jakartovicemi.
Zde se běžel orienťák spolu s přelaněním přes jezírko. Dlouhou chvíli jsem si krátil hrátky s rodinkou Husky. Rodinku jsem přestal bavit asi po půl hodině, nezbylo mi nic jiného než sedět a čekat. V momentě kdy mě přemáhal spánek, kluci dorazili. Zdrcené výrazy v jejích tvářích mluvili za vše. Hod šipkami a střelba ze vzduchovky vedly k získání bodů a tedy i splnění úkolů. Nyní nás čekala cesta zpět ke skále u hráze přehrady Kružberk. Kluky zde čekaly poslední úkoly. Lezení na skálu, bouldery či jak se to píše česky lezení bez jištění a poslední úkol slanění z hráze dolů. Kde jsem čekal já s kanoi a dopravil kluky na břeh. Potom už následoval dojezd do cíle v Davidově mlýně. Před kluky smekám klobouk, mají u mě obrovský obdiv.
