12 hodin no-limit
Poslední zářiový víkend se konal pro většinu našich členů poslední závod sezóny: 12 hodin NO-LIMIT v Raduni. Bližší info je na stránkách pořadatele zde ...
Týmová účast: Kuba Sedlář, Ondra Kavan, Mirek "Chuck" Frkal, Michal Vilášek, Kryštof Sas, Tomáš Kubný, Zdeněk "Kaštan" Kaštovský, Lukáš Dulava, Petr "!Lazo" Lazecký, Tom Boreček
 |
 |
"Posunutí vlastních hranic, jinak to nedovedu nazvat!!!! "
Jako každoročně mě forma opustila po Životských horách. Start na 12-ti hodinovku jsem hodně zvažoval, ale přítel Lazo mě při páteční prezentaci přesvědčil. V sobotu v 5 ráno jsem přece jenom vstal a při pohledu na teploměr jsem opět na vážkách ... ukazuje pouhé 4 stupně. Tak si říkám, skončit přeci můžu kdykoliv, jde o poslední letošní závod a zkoušku psychické a fyzické vytrvalosti! Sedám tedy do auta a vyrážím, zaparkoval jsem v Raduni u hřbitova, kudy vede okruh. Z technických důvodů se to hodí, pro případné odložení či převlečení suchých věci. Ještě v šeru přijíždím na kole na start. Řazení na startu proběhlo snad během 3 minut, nikdo se nestrkal, všichni si totiž byli vědomi, co je čeká. Hodinky ukázaly 6:30 a pořadatel odstartoval závod cca se 120 závodníky. Tepy stoupají, přestože se nikam neženu. Už v prvním kole jsem narazil na stejně výkonnostního borce z bike one Romana Grygara a spolu jsme objížděli kolo po kole až na 90tý km. Přichází únava, takže si dávám 6-ti minutovou pauzu a pořádně se občerstvuji. V tom se kolem mě prohnal náš borec Chuck Norris, málem mi zaskočilo sousto,ne jen že mi dal už kolo, to se dalo čekat, ale jakou rychlostí profrčel, byl rychlejší než jeho vlastní stín...:)
Začínám kalkulovat, že odjedu "pouze" tolik, kolik je třeba pro týmové bodováni. Přihlížející Olda Kokošek mi hlásí, že stačí odjet 160 km. Jedu dál, ale hlavou se mi honí všelijaké myšlenky, jak vydržet co nejdéle a tak zastavuji každé kolo k občerstvení. Ve 13 hod. kolo stavím u auta a převlékám se kompletně do suchého. Od 14 kola jsem jezdil víceméně sám, sem tam jsem s někým prohodil pár slov. Musel jsem se hodně přemáhat pro odjetí dalšího a dalšího kola. Po 15 kole to už jisto jistě stačí na týmové body,ale pokořit dvou kilo se nenaskytne každý den. Takže si dávám další cíl a to odjet ještě dvě kola. Pomalu dojíždím týmového kolegu Lukáše Dulavu, který vypadá, že toho má taky dost. Pokračujeme společně ještě jedno kolo a já se rozhodl že končím, pokořit 200 km bylo pro mě vítěstvím.
V cíli na mě čekala žena se synem, který je naším nejmladším týmovým členem. Sesedl jsem po 10-ti hodinách z kola a ukončil mou účast v závodě NO-LIMIT. Dal jsem sprchu a pak jsme s rodinkou obdivovali dále pokračující závodníky naše borce Mirka,Toma, Kryštofa a Peťu.
Pro mě obrovská zkušenost, jak posunout své hranice.
Michal
foto: "Bučo", supriders, fikus88, renatice
další foto renatice zde ...
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
