Mokrolazecká 60
Tradičně první víkend v září se dělí tým na silniční a MTB sekci. V hojnějším počtu vyrazili milovníci prachu, bláta, hnědých fleků v zadních partiích kalhot a širokých gum do Jeseníku –ů na Kolooživot a asfaltéři vyjeli za humna brázdit silnice v Oderských vrších v počtu, že by na to bohatě stačily i všechny zdravé prsty na Jirkově ruce. Za tým NL se na start Mokrolazecké 60 postavili Pavel Raus, Lazo a Kryštof. Peloton čítal přes 130 cyklistek a cyklistů, kteří v 10.00 odstartovali vstříc členité trati.
Po startu nás poslal zaváděcí vůz do Háje, kde na nás čekal první kopec do Hrabyně. Díky mému neumění jízdy v balíku jsem dojel pod první kopec mezi posledníma a dral se směle kupředu, ale bohužel v Hrabyni jsem byl druhý který zůstal za hlavním balíkem asi 60-ti amatérských cyklistů, kteří se mi pomalu ztráceli jak gorily v mlze. Zkušení silničáři Kryštof s Pavlem jeli v hlavním poli. Já jsem se ocitl ve skupince asi deseti ks a v poměrně svižném tempu, které občas odmítl někdo akceptovat jsme ukrajovali kilometry až do první neplánované zastávky. Ve stoupání na Tísek jsme viděli asi 100m před sebou jak u svodidel leží na kraji „náš dres“ a pak jsem poznal že je to Kryštof. Když jsme k němu přijeli, ležel a nemluvil a nebyl to moc příjemný pocit. Postupně přišel k sobě. Něco málo o tom zde:
http://www.spac-os.cz/aktuality/fair-play-na-ml60-postreh-ze-zavodu-28.
http://sport.idnes.cz/amatersky-cyklista-nedokoncil-zavod-radeji-pomohl-souperi-po7-/cyklistika.aspx?c=A110913_195410_cyklistika_rou
Asi dehydratace po zdravotních problémech z minulého týdne se nepříjemně projevila. Když pak dostal k sobě opatrovníka a my se rozjeli, zformovali jsme opět skupinu a ujížděli pronásledovatelům za námi. Do cíle jsme dojeli společně, když jsme posbírali ještě sem tam nějakého odpadlíka.
Za sebe musím říci, krásný závod, super organizace, za sto káčé u prezentace hned doping v podobě ploskaně Che Guevary, v cíli pak pivson s fajnou klobinou a na září luxusní počasí, které údajně organizátoři objednávali dlouho dopředu v chrámu Páně. Na startu se objevil vedle dalších moravskoslezských celebrit i letošní vítěz Českého poháru Tomáš Bucháček, který si k překvapení několika tísíc frenetických diváků v závěrečném cílovém stoupání s parametry Monte Zoncolan přijel pro vítězství.
Pavel Raus byl celkově 45 (5 v kategorii) já 60 (7 v kategorii). Díky členitému profilu to je celkem férový závod, na 70km bylo převýšení téměř 1200m, pořád nahoru dolů u mě průměr 33,36. Kdybych se nebál v balíku, asi bych chvíli uvisel v první skupině a vlál část závodu někde na chvostu, tak jsem se aspoň poctivě podílel na tempu skupinky, cítil se jako závodník a v cíli měl dobrý pocit z vykonané práce.
Výsledky závodu ve formátu XLS zde ...
Lazo
