Jezernické viadukty
Jezernické viadukty
Aneb konec dlouhé sezony, začátek krátkého obžerství.
Poslední závod, pokud nepočítám listopadový Winter Trans Brdy, jsme tři skalní z oddílu absolvovali minulou sobotu. Počasí oproti očekávání na draka, startujících oproti loňsku o devadesát víc. Ti lidé nemají rozumu za mák.
O hodně víc předních mladých dravců a mezinárodní účast způsobila to, že se od startu vyrazilo hodně svižně. V mlze, která byla až na výjimky všude, jsem se špatně orientoval, ale naštěstí jsem byl na trati sám jen minimálně. Ke konci jsem udělal několik technických chyb a v jedné zatáčce, kterou jsem přetáhl, zajel do bahna po vidlici, pak po koleno a pak po loket. Přes to všechno čas o dvě minuty lepší než loni. Na bednu suverénně zajel i Chuck, k vrcholu mu chyběl jen žďobec, utloukl se na hrbaté louce. Ten úsek k závěru vedle dálnice byl fakt hrozný. Standardní a pěkný výsledek opět zajel Michal. Neztratil se a jezdí dobře. Bohužel jsme utrpěli i ztráty v poli. Další zraněný potencionální medailista Tomáš nedorazil, ale to se hold už stává. Nevyhneme se tomu nikdo. Tak si teď pro změnu zase trošku zaběháme a na jaře (se) uvidíme.
