Vítězný víkend v Novém Městě na Moravě
Jet na světový pohár jsem se rozhodovala tak před měsícem a půl a vůbec se mi nechtělo. Nechtělo se mi hlavně závodit v maratonu, který ke svěťáku patří. Nicméně nakonec jsem se teda rozhodla, že do Nového Města na Moravě pojedu, ale ještě se rozhodnu co závodit. No a nakonec padla volba na NIGHT RACE a pořádně si ho užít.
Do Nového Města na Moravě jsme s parťákem dorazili už v pátek po obědě za účelem projet si pár singlů, které jsou tady vybudovány. Dali jsme si to pěkně třikrát, potkali Jardu Kulhavého a pár dalších eliťáků, kteří se jeli schovat do lesa od okolí. V sobotu dopoledne jsme se jeli podívat na start maratonu a pak fotit na trasu. Postupem času mi docházelo, že budu na ten závod snad více utahaná, než kdybych dopoledne závodila. Ale co, je to přeci jen zábava J.
A je tady večer a pomalu chystačka na závod. Kolo schované v úschovně v areálu, takže pohoda, do areálu si jdu jen s batůžkem, kam schovám teplé vrstvy ze sebe, s přilbou a tretrama v ruce. Říkám si, skoro jako profík :-D. Jenže v hodinu před startem začalo pěkně lít. Pod tribunami je naštěstí mnoho prostoru, tak jsme všichni čekali, než to trochu ustane. 20 minut před startem si jdu trochu projet pár technických úseků trasy, říkám si že to půjde a hurá na start.
Na startu se stavím do směru, v jakém stojí lidé přede mnou. Najednou někdo pronese, že stojíme všeci naopak, tak se točíme. Ale hned v zápětí na to zařve, že to byl vtip, tak zase otočka zpět. To už organizátor nevydrží a všechny nás uklidní, že teď už opravdu všeci stojíme špatně, že to vtip nebyl a tak otočka, naposledy J. Uklidňuje mne to, jelikož hned po startu nepojedeme na překážku Textra Swing, přes kterou jezdí i borci na svěťáku.
21:00 a start. Na to že to měl být sranda závod, to všichni hned od startu pálí a divím se, že to někde nelehlo, když je asfalt po dešti kluzký. V prvním kole se tak trochu zahřívám a dávám se do tempa a hlavně pozor ať někde nelehnu. Ve druhém kole míjím sanitku, už tam někdo nevybral zatáčku a pěkně ho tam sbírají. V průjezdu do třetího kola slyším, jak hlásí mé jméno, ale vůbec netuším proč. Přeskakuji překážky a vydávám se zase nahoru na okruh. V pátém kole počítám, že už je to asi poslední, tak to tam celkem napálím, jenže cíl nebyl. No tak O.K., tak ještě jednou, ale už vážně naposled. Na nejvyšším bodě okruhu už málem ze sebe posílám i to co jsem snědla během odpoledne, ale naštěstí následoval sjezd, tak mohu pokračovat dále. Míjím ještě pár lidí a šťastná po 54 minutách dojíždím do cíle a až v té době se dozvídám, že jsem vlastně vyhrála celkově v ženách. No, o důvod více k radosti J.
Vcíli děláme pár skupinkových fotek na památku. Vyhlášení je hned 10 minut po dojezdu závodu a už ani těchto pár minut nevydržela 2. žena celkově a vyhlášení se nezúčastnila. A po vyhlášení všichni na podium udělat památeční foto účastníků.
Mohu říct, že na tento závod nezapomenu. Atmosféra úžasná, vzala jsem si na tento závod přilepovací uši na přilbu a o to větší zábava to byla. Lidi fandili, to bylo samé „prasátko pojeď, kočičko pojeď“. Takže pokud si chce někdo užít parádní atmosféru a závod v noci za umělého osvětlení, tak doporučuji.
No a v neděli? Tak v neděli byla volba jasná. Fandit až do vyřvání hlasivek. A jelikož Jarda Kulhavý vyhrál, domů jsme odjížděli naprosto spokojeni.
Všechny fotky z maratonu a nočního závodu jsou zde.
