Od defektu k píchání...aneb letošní Porubajk

To co se mi letos přihodilo na porubajku, už nechci nikdy zažít! Je to frustrující, hnusné a dokáže to znechutit celý den.

 Vše to začalo nevinně a krásně. Pohodová snídaně, balení, odjezd. Vše tak jak mělo být. Po příjezdu jsem se potkal s Viťasem Dulanským a jeho lepidlem (lepidlem rozuměj kolo) a jeli jsme se přihlásit. Protože přihlašování končilo 9:30 a my jsme tam byli s velkou časovou rezervou, řekli jsme si, že nemáme kam spěchat. TAHLE SLOVA BYLA PRO MĚ OSUDOVÁ!! Pomalu jsme se převlékli, začali se rozjíždět. V 10 hodin jsme se podívali na start dlouhé trasy, kde jsme se potkali s Radimem Fialou a naším ex parťákem Markem Hřivňackým. Dlouhá odstartovala a nešlo si nevšimnout pádu, který se přihodil hned po startu, byl v něm zamotaný i Kuba Sedlář. S klukama jsme to komentovali, že my bychom jeho „štěstí“ mít nechtěli. Na Bolatické 30 skončil hned po startu, tady nemohl pokračovat, protože se mu pootočili řídítka. Naštěstí byla možnost startovat na krátké trati.
Po startu dlouhé trati, jsme jeli ještě k autům doladit poslední věci. Já pořád přemýšlel, jak se oblíct, jestli bude teplo, nebo bude pršet. A tady to začíná (moje osudové „není kam spěchat“). Opět jsme se sešli na startu, kde jsme zjistili, že nemáme čipy. Takže zpátky do auta! A zase jsme se sešli u startu. Víťas pak prohlásil, že opět nemá čip, takže jel zase zpátky. Konečně bylo vše v pořádku a mohlo se odstartovat, tentokrát jsem stal i na dobrém místě ve předu(na rozdíl od Bolatic).
Odstartovalo se. Jelo se v celkem přijatelném tempu. Všichni mí kolegové byli opět přede mnou v nedohlednu. Jelo se mi dobře. Projeli jsme Porubou, Vřesinou a hurá na Skalku. I ta se jela dobře, žádné velké trápení jak jsem očekával to zase nebylo. Projelo se Mexikem. A tady to pokračuje. Asi po 10 km od startu přišel první defekt. Najel jsem na nějaký ostrý předmět zřejmě. Karkulka o tom ví svoje. Začalo trápení s výměnou duší. Nešla mi dobře nasadit. I přesto, že jsem měl bombičku, nešla mi nafoukat. Takže jsem musel ručně. Konečně nějak nafouknuto a mohl jsem nasednout a jet. Při prvním šlápnutí jsem okamžitě poznal, že to není dofouknuto dost na to, abych na to nemyslel a jel bezstarostně. A začal jsem stíhací jízdu. 10 km před cílem jsem potkal Laza, který jel dlouhou. Mezitím jsem zapomněl na to, že nemám dost nafouknutou duši a jel jako prasátko. Při přejezdu pole do Dolní Lhoty se mi to vymstilo! Další defekt a není čím ho opravit… Tak jsem asi 3 km šel nebo běžel. Po chvíli mě to přestalo bavit a poprosil jsem pána, který stál u plotu a díval se, aby mě odvezl do prostoru cíle. Vyhověl mi, za což jsem velice vdečný.
Nakonec z toho bylo DNF a znechucený celý den.
S větrem v zádech ahojte !
Adam

10262234 786256874719979 4658522243415656199 n

10277594 10202044433180585 822351482218447515 n