Byke kap - Mistrovství Valašského království

O víkendu bylo více závodů v okolí. Například Beskyd Tour, který projíždí přes mou rodnou vesnici. Jelikož to byl silniční závod, zvolila jsem raději pro mne zajímavější závod v neděli, Byke kap, který je situován do blízkého Frenštátu p.R. a veřovických vrchů.


BIKEKUP14.7.2013170P1600749 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na místo závodu jsem dojela půl hodiny před startem. Nemusela jsem už na prezentaci, byla jsem si pro číslo den předem. Před startem potkávám Peťu Bilíka a také Janču Kopčákovou a zjišťuji, že mne nechávají samou na dlouhou trasu. V 10 hodin za zvonění na místní zvoničce se vydáváme všichni na trať. Hned na úvod se stoupá na Velký Javorník. Nic pro mne, nikdy mi nesedí po startu kopec. Nějak ho tedy vyjedu a pak už se těším, jak to bude lepší a bylo. Z kopce to frčí a dojíždím si lidi, jenže přichází další stoupání a přicházím na to, že to dneska asi do toho kopce nepůjde vůbec. Hold nohy trochu ještě bolí po mém "minisoustředění" najíždění kopců v Západních Tatrách. Nic si z toho nedělám a jedu dále. Prostě jsem si pro tento závod zvykla, že to co ztratím ve výjezdu, doženu ve sjezdu a tak to bylo až do cíle. Užívám si tedy jízdu ve Veřovických vrších a místních singlech. Na to, že bydlím kousek, jsem tady bikovala poprvé a asi se sem brzy vrátím. Ale zpátky k závodu. Pomalu jsem se blížila k druhému výjezdu na Velký Javorník, tentokrát z Veřovic. Ale těsně před začátkem stoupání míjím závodníka, kde se už o něj starají záchranáři ze sanitky. Bohužel to ve sjezdu poslal tělem napřed. Ale naštěstí se prý nepotvrdily zlomeniny a skončil "jen" s odřeninami, kde byla jedna až na kost. Výjezd na Velký Javorník se mi zdá už celkem krátký a od tama už si to frčím dolů do cíle. Tu už ovšem jedu více na jistotu, vím že mám náskok a tak nechci chytnout nějaký defekt nebo tak něco. Při sjezdu potkávám jednoho s defektem, který do cíle dobíhá vedle kola, ale čekají ho ještě 3 km. Já si už užívám poslední zatáčky a po 2 hodinách a 44 minutách jsem v cíli. Tuším, že to je asi 1. místo, ale jistá si nejsem.
Pořadatelů se radši ptám, kdy bude vyhlášení, jelikož bych si zajela rychle pro lístky na jídlo, které zůstaly v autě níže u bývalého hotelu Vlčina. Prý do 20 minut bude vyhlášení, tak makám dolů ať stíhám. Připadá mi to skoro jako druhý závod. Vzít lístky a zpět rychle nahoru. Tam ještě stíhám pojíst a už to začíná. Výsledky do té doby nebyly nikde, takže se nechme překvapit.

P1600493P1600495 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prvně jde na řadu krátká trasa, kde jak už jsem říkala, jsme měli dvě zastoupení. V ženách si vyšla na bednu Janča Kopčáková, pro 2. místo. Chvíli po ní šel na bednu Peťa Bilík, tentokráte pro třetí. A hurá, konečně se jde vyhlašovat dlouhá trasa. Je to potvrzeno, vyhrála jsem. Jenže na bednu nakonec nejdu jen jednou, jelikož poprvé to bylo jen za kategirii a ještě se nevyhlašuje mistrovské umístění. Než tedy vyhlásí zbytek kategorií, tak s Peťou a Jančou vtipkujeme na téma "Mistrovský dres" a nakonec jsme dovtipkovali. Jdu na bednu, získávám dres Mistryně Valašského království a co to mé oči nevidí. Obrovský putovní pohár vážící 7kg. Prvně jsem se začala smát, ale pak mi došlo, že ho ani nedovezu k autu. Ale kluci určitě pomohou. Vrátím se ke stolu a jsou další vtípky na místě. Prý pohár naplnit šampaňským a vyzkoušet kolik toho šampáňa tam zůstane. No, vtipné, hoši. Nakonec Peťa byl tak hodný, že mi pohár svězl dolů do Frenu, kam jsem si pro něj dojela autem. Doma mne pochválili se slovy "ten pohár by se hodil jako květináč na zahradu". Naštěstí je putovní a na zahradě nebude. Nezbude mi pak nic jiného, než příští rok si pro něj zkusit dojet znova.

P1600526P1600584P1600617

 

 

BIKEKUP14.7.2013186